Turistický informační portál města Zlína 

Příběh mimořádného objevu zlatých a stříbrných mincí odevzdaného Muzeu jihovýchodní Moravy ve Zlíně poctivým nálezcem má další pokračování. Vzhledem k velkému ohlasu, který nález vyvolal, se rozhodlo muzeum oba depoty vystavit i pro veřejnost. Od 17. července do 2. srpna 2020 se stanou součástí výstavy Příběh železa v 1. NP 14. budovy ve 14|15 BAŤOVĚ INSTITUTU. Jejich prezentace bude zahájena už 16. července v 16.00 hodin a archeoložka Jana Langová podá při této příležitosti k nálezům odborný výklad. Od 17.00 hodin naváže komentovanou prohlídkou výstavy Příběh železa.

Koncem května byl do Muzea jihovýchodní Moravy ve Zlíně předán poklad 74 zlatých mincí (důkátů) nalezený v Hostýnských Vrších, který je beze sporu jedním z nejpozorohodnějších nálezů v regionu za poslední desítky let. Soubor mincí původně uložených v nádobě se našel těsně pod povrchem země. Amatérský spolupracovník zlínského muzea Tomáš Melich patří k okruhu muzejních spolupracovníků, kteří už opakovaně rozšířili archeologické sbírky muzea o cenné nálezy. Archeologové ze zlínského muzea společně s nálezcem i svými kolegy z Ústavu archeologické památkové péče v Brně a Muzea Komenského v Přerově provedli na místě nálezu průzkum, jenž měl ověřit nálezové okolnosti, zdokumentovat nálezovou situaci a případně dohledat další mince. A to se skutečně podařilo - na svahu pod místem uložení depotu mincí ležely ještě tři zlaté dukáty.

Při prospekci blízkého okolí nálezu objevil Tomáš Melich další mincovní depot, opět z období třicetileté války a opět téměř pod povrchem terénu. Tento druhý poklad, který vážil téměř 1 kg, obsahoval 49 stříbrných a zlatých mincí, uložených v nevelké nádobce. Podrobnosti k nálezu sdělila archeoložka muzea PhDr. Jana Langová, RNDr.: „Mezi stříbrnými ražbami převažují tolary různých habsburských panovníků (např. Ferdinand II, Rudolf II, Filip III. Španělský), ale objevují se i tolary saského kurfiřta Johanna Georga I. či tolar salzburského arcibiskupa. Drobnější stříbrné mince patřily většinou k ražbám polského krále Zikmunda III. Vasy. Soubor doplňuje 12 zlatých mincí (dukátů) císaře Matyáše nebo Ferdinanda II, čtyři ze zlatých mincí jsou osmanské, podobně jako při prvním nálezu."

Oba depoty, obsahující zlaté a stříbrné mince z období 2. poloviny 16. a 1. třetiny 17. století a nacházející se v nevelké vzdálenosti od sebe, byly nejspíše uloženy do země v průběhu neklidných časů třicetileté války. Je velmi pravděpodobné, že mince, představující v tehdejší době jistě značnou hodnotu, patřily jedinému majiteli, který svůj „poklad" ukryl z bezpečnostních důvodů na dvou různých místech.