Články
15. 8. 2019
Vzpomínky na Zlín: 110. výročí narození Jiřího Voženílka
Český architekt, urbanista a vysokoškolský pedagog Jiří Voženílek se narodil 14. srpna 1909 v Holešově.
V roce 1933 dokončil studia architektury a stavitelství v Praze, rok na to se účastnil mezinárodní architektonické soutěže Baťových závodů na rodinný domek a získal druhé místo. I přes své levicové smýšlení nastoupil roku 1937 do vývojové kanceláře firmy Baťa, kde pracoval pod vedením Vladimíra Karfíka. Projektoval několik staveb Baťových závodů ve Zlíně, ale i v jiných městech (Baťovany /Slovensko/, Martfü /Maďarsko/). Jeho nejznámějším a nejvýraznějším dílem je zlínský Kolektivní dům.
S myšlenkou postavit kolektivní dům přišel už v roce 1930, kdy ho inspirovaly trendy bydlení proudící k nám zejména ze Sovětského svazu. Realizace svého plánu se dočkal Jiří Voženílek až o dost později. Nejdříve společně s Miroslavem Drofou roku 1949 navrhli a postavili experimentální buňku. Unikátní stavbička situovaná poblíž věžových domů obsahovala detaily základní stavební jednotky zlínského Kolektivního domu a dochovala se dodnes coby samostatně stojící domek. O rok později byl pak stejnou metodou postavený Kolektivní dům, k němuž patřila jídelna a přilehlé objekty mateřské školy.
Ještě roku 1949 nastoupil Voženílek do nově založeného Stavoprojektu, kde se vypracoval na pozici generálního ředitele, roku 1952 pak založil a vedl Výzkumný ústav vývoje architektury Praha, zhostil se i předsednictví Státního výboru pro výstavbu. Mezi lety 1961 a 1970 byl hlavním architektem hlavního města Prahy, současně působil jako profesor na katedře urbanismu fakulty architektury a pozemního stavitelství ČVUT v Praze.
Roku 1966 mu byl udělený Řád práce, svou kariéru však ukončil projevením nesouhlasu se vstupem spojeneckých vojsk v srpnu 1968. V roce 1971 byl odvolaný z funkce hlavního architekta i z ČVUT. Nadále pracoval ve Výzkumném ústavu výstavby a architektury v Praze. Jiří Voženílek zemřel 4. listopadu 1986.
Realizované stavby ve Zlíně
- 1942 - kafilerie, Otrokovice-Baťov
- 1946 - nové výrobní budovy (č. 14 a 15, 44)
- 1949–1957 - centrální válcovna továrny
- 1950 - Kolektivní dům
Zdroj textu: Zlin.cz