Vily
1. Vila Tomáše Bati
Zlín, Čepkov, Gahurova 292
autor: Jan Kotěra
rok dokončení: 1912
vlastník a uživatel: Nadace Tomáše Bati, Gahurova 292, Zlín
Reprezentativní vila v rozlehlém parku, její základní tvar byl navržený a rozestavěný vizovickým stavitelem Františkem Novákem. O dokončení požádal Tomáš Baťa architekta Jana Kotěru, který provedl několik dispozičních změn. Upravil zejména ústřední dvoupodlažní halu. Zasáhl i do vnějšího vzhledu a architekturu exteriéru výrazně zjednodušil. Vila byla umístěna v zadní části krásně zvolené a rozlehlé parcely na Čepkově, s výhledy do neporušené přírody nad říčkou Dřevnicí. V letech 1911- 15 přibyl Kotěrův zahradnický domek. V pozdějších letech park protnula nová čtyřproudá komunikace (ulice Gahurova).
2. Vila Jana Antonína Bati
Zlín - centrum města, ulice Osvoboditelů 187
autor: Firma Zlámal a Plaček, či F. L. Gahura
rok dokončení (projekt): 1927 (1926)
vlastník a uživatel: Český rozhlas, Vinohradská 12, Praha 2
Vila je významnou památkou na Jana Antonína Baťu, který vedl firmu po smrti svého nevlastního bratra Tomáše, zakladatele podniku. Architektonicky i rozměrově nenápadný objekt. Stylově je dům pojat v duchu rané kotěrovské modemy velmi civilního ražení. Budova je v současné době sídlem Českého rozhlasu - studio Zlín.
3. Vila MUDr. Bohuslava Alberta
Zlín, Zálešná, Havlíčkovo nábřeží 3019
autor: František Lydie Gahura
rok dokončení (projekt): 1928 (1927)
vlastník: Baťova krajská nemocnice
Vila je součástí nemocničního areálu, kde stojí na jeho okraji.
Postavena byla pro MUDr. Alberta, primáře a ředitele Baťovy nemocnice. Stavba je dokladem sparťanského pojetí Gahurovy architektury podřízené celku, s industriálními okny a strohou estetikou i dispozicí.
4. Vila arch. Vladimíra Karfíka
Zlín, Nad Ovčírnou, U Lomu 629
autor: Vladimír Karfík
rok dokončení: 1935
vlastník a uživatel: soukromá osoba
Volně stojící rodinný dům je součástí komorního obytného souboru ohraničeného lesem. Je jedním ze čtyř realizovaných vzorových rodinných domů, oceněných v mezinárodní architektonické soutěži, vypsané firmou Baťa v r. 1935 (mezi porotci byl i francouzský architekt Le Corbusier). V soutěži šlo o nalezení dalších typů firemních domků. I když se žádný z oceněných objektů sériového provedení nedočkal, jsou dnes právem řazeny mezi několik evropských expozic moderního bydlení. Dům získal v soutěži 3. cenu. Je navržen v duchu baťovské architektury, svým dvouúrovňovým prostorovým řešením, "americkými" okny a prolínáním do exteriéru se z ní ale výrazně vyděluje. Dodnes je to jedna z nejkrásnějších staveb Zlína. Vladimír Karfík zde se svou rodinou bydlel 10 let.
5. Vila ředitele Hugo Vavrečky
Zlín, Mokrá, Stráže 3661
autor: Vladimír Karfík
rok dokončení (projekt): 1941 (1939)
vlastník a uživatel: ALLWOOD, a. s.
Vila je členěna do dvou na sebe kolmých křídel - obytného a obslužného. Autor Vladimír Karfík navrhoval každou z ředitelských vil ve slohu, který si stavebník určil. U ředitele Hugo Vavrečky to měl být styl Jana Kotěry, výsledek je ovšem daleko více ukázkou masivní architektury pozdního funkcionalismu 40. let než dílem, které by připomínalo Kotěrovskou modernu.
6. Vila ředitele Josefa Hlavničky
Zlín, Mokrá, Stráže 3662
autor: Vladimír Karfík
rok dokončení (projekt): 1941 (1938)
vlastník: ALLWOOD, a.s., Kvítková 4703, Zlín
uživatel: EP Kapitál Group, a.s., Stráže 3662, Zlín
V případě této ředitelské vily si stavebník rovněž určil sloh, ve kterém má Vladimír Karfík dům navrhnout. U ředitele Josefa Hlavničky to měl být koloniální styl. Poměrně konzervativní pojetí dispozice a fasád kombinuje symetrii s asymetrií. Na fasádě byly použity prvky z umělého kamene pískového odstínu, ostatní plochy pokrývá omítka kontrastní svou hrubou strukturou. I když dům nepatří k vrcholům Karfíkova rozsáhlého díla, je dokladem jeho schopnosti oživovat různá architektonická pojetí.
7. Vila ředitele Dominika Čipery
Zlín, Burešov 3675
autor: Vladimír Karfík
rok dokončení (projekt): 1942 (1939)
vlastník: Centrum pro postižené a ohrožené děti, Burešov 3675, Zlín
Vila je typická svým racionálním klasicismem 30. let, který vychází z architektonické moderny. Kvalita domu tkví v harmonickém spojení s parkem, citlivé práci s materiálem. V architektově díle zaujímá zvláštní postavení, neboť zhodnocuje některé myšlenky Adolfa Loose. Charakteristickým - jinde nepoužitým - detailem stavby jsou roštová okna skrytá za betonovou, vně obloženou mříží. Pozoruhodná je i práce s obkladem - tmavší rohovky lemují nároží, nad praží a vodorovné pásy na fasádě, světlejší tvoří výplň, členěnou dále nepravidelně rozmístěnými obkladačkami, opět tmavými.
Domek zahradníka - vrátného Čiperovy vily
Zlín, Burešov 3674
autor: Vladimír Karfík
rok dokončení (projekt): 1941 (1940)
vlastník: Centrum pro postižené a ohrožené děti, Burešov 3675
Dům je zajímavý z několika hledisek: prostý hranol z režného zdiva vychází z baťovských minimálních rodinných domků, odlišuje se ale stanovou střechou i svou střídmě klasickou formou. Dispozicí rozvinutou kolem středního komína i různým pojetím čtyř fasád připomíná myšlenky F. L. Wrighta a Adolfa Loose. Kvalita domu tkví v harmonickém spojení s parkem a vilou v duchu anglického venkovského sídla.
8. Vila ředitele Františka Maloty
Zlín, Lazy I. 3689
autor: Vladimír Karfík
rok dokončení (projekt): 1943 (1941)
vlastník: soukromá osoba
uživatel: Dětský domov rodinného typu, Zlín
Ředitel Malota si pro svou vilu vybral porýnský předhitlerovský styl. Při pohledu na půdorys domu ale nelze přehlédnout organické rozložení domu a jeho spojení se zahradou. Tato koncepce přibližuje řadu Karfíkových projektů stavbám F. L. Wrighta. Pozoruhodným detailem stavby jsou nárožní zalamovaná okna a vikýře částečně zapuštěné do pozednicového zdiva. Oba tyto prvky jsou ve Zlíně unikátní. V interiéru je zachována řada původních prvků zařízení domu.
9. Vila Ludvíka Maloty
Zlín, Paseky, K Pasekám 3679
autor: Zdeněk Plesník
rok dokončení (projekt): 1942 (1941)
vlastník: soukromá osoba
Vila rodiny Ludvíka Maloty, majitele cukrárny, vinárny a pálenice, byla postavena jako dvou bytová - druhý byt byl určen jednomu z jeho synů - Karlu Malotovi. Z architektonického hlediska jde o velmi zdařilé dílo, z ulice uzavřená hmota domu se otevírá zahradě rohovou terasou sevřenou oběma křídly domu tak, že přímý výstup z obývacího prostoru do zahrady je pohledově i klimaticky chráněn. Součástí architektury domu je originální vestavěný nábytek, rovněž dílo architekta Plesníka, vila je významným dílem nebaťovské architektury 40. let.
10. Zikmundova vila
Zlín, Nivy, Žlebová 2894
autor: Zdeněk Plesník
rok dokončení: 1953
vlastník a uživatel: Ing. Miroslav Zikmund
Volně stojící obytná vila 30. let, adaptovaná pro stejný účel v 50. letech. Dům cestovatele Ing. Miroslava Zikmunda tvoří spolu se sousedním domem Ing. Jiřího Hanzelky a domem skladatele Zdeňka Lišky (Kudlov) unikátní soubor tří poválečných vil. Spojuje je jak osoba autora, tak osoby stavebníků. Zdeněk Liška byl tvůrcem hudby k filmům H+Z. Vily jsou u nás ojedinělým příkladem poválečného vývoje noblesní prvorepublikové vily ve vilu 2. poloviny 20. století. Jinde nevídaná je přitom jejich stylová originalita, která neformálně rozvíjí architekturu baťovského Zlína. Dům Miroslava Zikmunda nebyl na rozdíl od dalších dvou novostavbou, ale adaptací starší vily.
11. Hanzelkova vila
Zlín, Nivy, Žlebová 1590
autor: Zdeněk Plesník
rok dokončení (projekt): 1955 (1953 - 54)
vlastník a uživatel: město Zlín, Rehabilitační stacionář
Vila Jiřího Hanzelky stojí ve svahu o něco výše než Zikmundova vila a má pyramidální kompozici (završenou dříve ještě z dálky viditelnou americkou vysílačkou Collins na střeše domu). Značně se liší od organizovaného pojetí Zikmundova domu a symbolicky dominuje zástavbě Niv. Zjevná nadsazenost měřítka i velikost Hanzelkovy vily je dána dimenzováním prostoru na zvuk varhan, které byly pro dům zapůjčeny od profesora Reinbergera z Prahy. V roce 1958 daroval Jiří Hanzelka dům městu s podmínkou využití pro mateřskou školu s celodenním provozem.
12. Liškova vila
Zlín, Kudlov, Filmová 308
autor: Zdeněk Plesník
rok dokončení (projekt): 1959 (1956)
vlastník: soukromá osoba, objekt je zrekonstruován a využíván k soukromým účelům.
Dům hudebního skladatele Zdeňka Lišky (mimo jiné autora hudby k filmům Markéta Lazarová, Údolí včel, Obchod na korze, Vynález zkázy, Vyšší princip, i k filmům Hanzelky a Zikmunda) patří k pozoruhodným stavbám poválečné éry. Vazba dům - zahrada je u Liškovy vily nejpokročilejší, obytný prostor přechází díky pergole do pobytové části zahrady s bazénem. Toto organické spojení je přísně geometricky komponováno. Harmonickému spojení domu se zahradou napomáhá i citlivá volba materiálů (přírodní kámen, cihla, betonové odlitky v pískovém odstínu). Všechny tři vily (Zikmundova, Hanzelkova a Liškova) se vyznačují precizním řešením, ve kterém architekt usiloval o souvislý obytný prostor prolínající se do zahrady. Pro předválečné vily bylo typické oddělení funkce obytné a obslužné. Tady se tyto dva prvky propojují v celek. U obytných prostor je kladen důraz na velkorysost a přehlednost, dokonale jsou zvládnuty funkční vazby, minimalizována vzdálenost a prostor je úsporně členěn pomocí vestavěného nábytku.
13. Gerbecova vila
Zlín, Zálešná I. 3222
autor: Vladimír Karfík
rok dokončení (projekt): 1938 (1937)
vlastník a uživatel: obec Zlín/Středisko osobní hygieny Domovinka, Zálešná I. 3222
Vila Ludvíka Gerbece (r. 1938 vedoucí kalkulačního oddělení firmy Baťa v holandském Bestu a od r. 1939 vedoucí společnosti Baťa v americkém Belcampu) patří mezi nejlepší díla Vladimíra Karfíka. Otevřený prostor domu je ukončen plochými římsami, což připomíná prérijní domy F. L. Wrighta. Kompozičně vytříbený celek domu je poznamenán řadou užitkových úprav a přístaveb.
14. Dům Vincence Krajči
Zlín, Zálešná, tř. 2. května 2728
autor: Miroslav Lorenc
rok dokončení (projekt): 1935 (1934/35)
vlastník: soukromý vlastník
Dům pana Krajči - řezníka a uzenáře - ve Zlíně byl postaven při jedné z hlavních tříd města. Původně měl ukončovat řadové zastavění a byl zamýšlen jako osově souměrný dvojdomek. První byla postavena část na straně k Januštici s podmínkou dostavby druhé poloviny do 3 let - k její dostavbě však již nedošlo. Dům je příkladem kvalitní dochované architektury 30. let s řadou pozoruhodných detailů i fasád.
15. Gahurův dům
Zlín, Kudlov 6
autor: František Lydie Gahura
rok ukončení (projekt): 1927, 1933, (1927, 1933)
vlastník a uživatel: soukromá osoba
Vlastní dům architekta Františka Lydie Gahury a jeho rodiny je pozoruhodným svědectvím o této osobnosti. První stavební etapa byla úpravou drobného vesnického stavení a jeho hospodářského zázemí. Druhá etapa dostavby představovala odstranění sedlových střech obytné části a nadstavbu dalších ložnic a koupelny. Právě pro čitelnost vývoje Gahurova názoru je dům jedinečnou památkou, do jisté míry dokládá vztah baťovské architektury k místní stavební tradici. Interiér domu dotvářely Gahurovy plastiky, zachována je socha kováře, menší verze díla z průčelí zlínské radnice.
16. Dům MUDr. Leopolda Krále
Zlín, Čepkov, Čepkovská 1792
autor: Miroslav Lorenc
rok ukončení: 1930
vlastník: soukromá osoba
Projekt i realizace nevelkého rodinného domu spadají do roku 1930 a jde tedy o zatím nejstarší známou samostatnou Lorencovu stavbu (z let 1930 - 31 jsou jeho první školní budovy projektované po nástupu do stavebního oddělení firmy Baťa v červnu 1930).
17. Šťastného vila
Zlín, Čepkov, Pod Stráněmi 743
autor: není doložen
rok dokončení (projekt): 1940 (1939)
vlastník a uživatel: soukromá osoba
Dům ředitele Baťových punčocháren a jeho rodiny se řadí ke skupině ředitelských vil projektovaných architektem Vladimírem Karfíkem. I když v tomto případě Karfík zřejmě nebyl přímo autorem projektu, ale architektonická koncepce i detail se natolik blíží jeho vilám ředitelů, že je jeho účast pravděpodobná. Opět jde o programově nefunkcionalistickou stavbu. Dům je dokonale zachován včetně všech detailů, vše díky údržbě v úplně funkčním stavu.
18. Vila Bohuslava Ševčíka
Zlín, Lazy, Na Požáře 2906
autor: Miroslav Lorenc
rok dokončení: 1935
vlastník: soukromá osoba
Dům ředitele Baťových strojíren a jeho rodiny. Základní prostorová koncepce je založena na kontrastu strohého uzavřeného hranolu a organicky tvarované terasy - podstavce, který opticky pootáčí dům čelem k zahradě. Pozoruhodná je zadní fasáda domu s velkorysým schodištěm. Jde o jedno z nejúplněji zachovalých Lorencových děl.
19. Vila Dr. Hugo Forstera
Zlín, Lazy, Hluboká 2654
autor: není doložen
rok dokončení (projekt): 1934 (1933)
vlastník: soukromá osoba
Vila prvního zlínského notáře pracujícího pro firmu Baťa, který byl mimo jiné při vypořádání pozůstalosti Tomáše Bati. Jde o stavbu ve Zlíně ojedinělou, provedenou v expresionistické architektonické podobě. Zatímco vnější část domu je výtvarně čistého rázu, pro interiér je typické historizující pojetí obytných místností a schodiště. V několika nereprezentativních místnostech pak nalezneme elegantní moderní interiér. Součástí architektonického řešení byla i stupňovitá velmi kvalitní úprava zahrady.
20. Vzorový rodinný dům Berty Ženatého
Zlín, Nad Ovčírnou V/1573
autor: Berta Ženatý
rok ukončení: 1928
vlastník a uživatel: soukromé osoby a město Zlín
Nadstandardní rodinný dům byl postaven jako vzorová "jednopatrová americká vila" dle plánů Ing. Berty Ženatého a byl vlastnictvím Baťova podpůrného fondu se sídlem ve Zlíně. Rozvíjí americké předlohy, u nichž je zdůrazňována praktičnost, úspornost, hygieničnost. Oproti domu V. Karfíka i běžným baťovským domkům je Ženatého architektonické pojetí méně asketické.
21. Rojtova vila
Zlín, Nad Ovčírnou, Nad Ovčírnou 3116
autor: Vladimír Karfík
rok dokončení (projekt): 1937 (1936)
vlastník a uživatel: soukromé osoby
Volně stojící vila je součástí komorního obytného souboru ohraničeného lesem. Vila ředitele Baťových ševcovských dílen Karla Rojta patří mezi řadu vilových objektů navržených V. Karfíkem. Vyznačuje se rozbíháním dispozic do okolní krajiny ve dvou na sebe kolmých směrech, což jistě upomene na F. L. Wrighta.
22. Vila Vojtěcha Bati
Zlín, Paseky, Pasecká 3369 a 277
autor: Vladimír Karfík
rok dokončení (projekt): 1940 (1939)
vlastník: soukromá osoba
Vila byla postavena pro rodinu Vojtěcha Bati, ředitele stavebního oddělení firmy Baťa, a.s., domek č. p. 277 (na obr.) pak pro rodiče jeho ženy Ludmily (rozené Mazalové). U vily Vojtěcha Bati se Karfík drží oproštěné a ušlechtilé výrazové polohy, typické pro baťovský Zlín. Elegance domu tkví v proporcích a detailech. Tradicionálnější polohu naopak reprezentuje domek rodičů.
23. Bártova vila
Zlín, Fabiánka, Fabiánka 11/346
autor: Zdeněk Plesník
rok dokončení (projekt): 1987 (1976)
vlastník: soukromá osoba
Režisér Vladimír Bárta (narozen 1931) působil v animovaném filmu, jeho žena Dagmar Bártová byla výtvarnicí ve velkovýrobě obuvi. První projekt byl zhotoven v roce 1975 architektem Karlem Zemanem z Ostravy (syn režiséra Karla Zemana). Poté byl vyzván arch. Plesník ke zhotovení nového návrhu. Dům patří do skupiny Plesníkových vilových staveb, které jsou soustředěny ve Zlíně a okolí. Bártova vila je výrazným architektonickým dílem, a to včetně vazby na zahradu, oplocení a zpevněné plochy. Do r. 1945 bylo ve Zlíně postaveno celkem 2 210 domků, které dodnes dávají Zlínu charakteristický ráz.
Použitá literatura
- P. Všetečka, Zlín - pasportizace stavebních památek (zadavatel: Úřad města Zlína)
- Konzultant: ing. arch. Pavel Novák, hlavní architekt města Zlína