X
 

Veřejné stavby

41. Radnice

radniceZlín, náměstí Míru 12
Autor: František Lydie Gahura
Rok dokončení: 1924

Projekt radnice pro Zlín byl zpracován Gahurou jako jeho závěrečná diplomová práce, odbornou komisí byl vybrán v soutěži a patří k prvním architektovým realizacím. Stavbu prováděla firma František Malota & Jan Krajča. Gahura pojal novou radniční budovu jako symbol města a z tohoto pojetí odvíjel její hmotnou konfiguraci. Bez zajímavosti není vazba nárožní věže, evokující městskou bránu, ke znaku města. I když Tomáš Baťa nebyl s výsledkem Gahurovy práce spokojen, s odstupem času se radniční budova jeví jako dílo nadčasové. Socha kováře na severní fasádě radnice v Bartošově ulici (dříve Kovářské) je rovněž dílem F. L. Gahury. Objekt je od roku 2001 zapsán na Seznam nemovitých kulturních památek.

42. Tržnice

TržniceZlín, náměstí Práce
Autor: Firma A. Jambor
Rok dokončení: 1927

V roce 1927 byl postaven první obchodní dům - dnešní tržnice, s křídlem kiosků, které byly později zbourány. Šlo o první aplikaci železobetonového skeletu továrních budov na budovy veřejné.

43. Obchodní dům

Obchodní důmZlín, náměstí Práce
Autor:
František Lydie Gahura
Rok dokončení:
1931

Obchodní dům služeb ve Zlíně byl jednou z prvních staveb na nově se formujícím náměstí Práce. Při jeho umístění architekt respektoval nejen dráhu železniční vlečky směřující z továrny do cihelny, ale také konfiguraci terénu. Zadní technické zázemí doplnil v roce 1934 Vladimír Karfík. Zajímavá byla gradace zmenšující se výškou pásových oken směrem nahoru. Tento architektonicky mimořádně účinný prvek opticky odhmotňující stavbu se s časem měnil. Důležitým výtvarným prvkem dotvářejícím fasádu byly i četné reklamní nápisy. Celková architektonická koncepce budovy byla znehodnocena úpravami ze 70. let.

44. Velké kino

Velké kinoZlín, náměstí Práce
Autor:
František Lydie Gahura
Rok dokončení:
1932

Jednou z dominant náměstí Práce je Velké kino, postavené v roce 1932. Původně bylo postaveno jako provizorium a mělo být posunuto do úrovně Společenského domu. Proto nebyla použita typická železobetonová konstrukce, ale na tu dobu pozoruhodná ocelová konstrukce Ing. arch. Vtelenského na rozpon 33 metrů a opláštění objektu s heraklitem jako výplňovým materiálem. Kino s hledištěm pro 2 270 osob bylo největší v předválečném Československu a zřejmě i ve střední Evropě. Současná kapacita sálu je 1 010 osob.
Objekt je od roku 2001 zapsán na Seznam nemovitých kulturních památek.

45. Společenský dům (hotel Zlín)

Hotel MoskvaZlín, náměstí Práce
Autor:
Miroslav Lorenc a Vladimír Karfík
Rok dokončení:
1933

Stavba byla zahájena podle projektu Miroslava Lorence provedením skeletu o standardním modulu 6,15 x 6,15 m. Pro neshody autora s firmou Baťa byly práce zastaveny. Před dokončením stavby byli vyzváni architekti Gahura a Karfík k realizaci dvou vzorových pokojů včetně vybavení. Tomáš Baťa překvapivě vybral Karfíkovo luxusní řešení oproti sparťanské verzi Gahurově (se společným hygienickým zázemím pokojů). Podle Karfíkova projektu pak byla stavba dokončena. Architektonické pojetí fasády je konstruktivistické s uplatněním vertikálních sloupů skeletu a pravidelným střídáním obdélníkových vodorovně členěných oken amerického typu s meziokenním režným spárovým zdivem. Řadou nevhodných úprav (především interiér a zastavění terasy) objekt ztratil svoji někdejší noblesu.

46. Památník Tomáše Bati

Památník T. Bati_foto Petr ŠmídZlín, náměstí T. G. Masaryka
Autor: František Lydie Gahura
Rok dokončení: 1933

Památník Tomáše Bati, nejpůsobivější architektonické dílo F. L. Gahury, je moderní parafrází staveb vrcholné gotiky: jen opěrný systém a barevné vitráže, jen železobetonový skelet a sklo. Stavba byla zahájena v roce 1933 a památník slavnostně otevřen v den prvního výročí úmrtí Tomáše Bati 12. července 1933. V té době byl nazýván "skleněným krystalem" a stal se jedním ze symbolů Zlína. Podle návrhu F. L. Gahury měl být později památník vstupem do komplexu čtyř budov studijních ústavů. V letech 1936–1939 byly nakonec realizovány pouze Studijní ústav I a II. V roce 1954 byl památník přestavěn (akademickým architektem J. Stašou) na Dům umění a vznikly zde prostory galerie výtvarného umění a zlínské filharmonie. Od roku 2011 je sídlem filharmonie nově vystavěný objekt Kulturního a univerzitního centra a sídlem galerie od roku 2012 14|15 Baťův institut. Po rozsáhlé rekonstrukci získal památník nejen svou původní podobu, ale i účel - připomenutí památky T. Bati. Pro bližší informace navštivte webové stránky www.pamatnikbata.eu. Objekt je od roku 1985 zapsán na Seznamu nemovitých kulturních památek.

47. Baťovy internáty

Baťovy internátyZlín, náměstí T. G. Masaryka
Autor:
František Lydie Gahura
Rok dokončení:
1930–1937

První internát byl postaven přímo u továrny už v roce 1925, v roce 1965 byl pak zbourán. V roce 1927 byla zahájena výstavba celé čtvrti pro hromadné ubytování. Dokončená urbanistická skladba dvou řad volně stojících objektů internátů včetně studijních ústavů byla podřízena konfiguraci terénu, měla příznivý vztah k závodu a dodnes vytváří jeden z nejcharakterističtějších zlínských souborů. Tento parkový prospekt je dílem architekta F. L. Gahury a co do velikosti a estetické hodnoty nemá u nás obdoby. Stavebně bylo použito klasické řešení, železobetonový nosný skelet v půdorysném modulu 6,15 x 6,15 metru s vnějšími výplněmi ze spárových cihel.
V dnešní době jsou internáty částečně rekonstruovány, slouží jako prodejny, restaurace, kanceláře a jen částečně pro ubytování.

48. Studijní ústavy

Studijní ústavyZlín, náměstí T. G. Masaryka
Autor:
František Lydie Gahura
Rok dokončení:
1936 – I. studijní ústav (dnes Gymnázium a jazyková škola), 1938 – II. studijní ústav (dnes Policie ČR)

Studijní ústavy byly svébytným pokusem o vytvoření nové vzdělávací a vědeckovýzkumné instituce, vybavené praktickými výukovými pomůckami, knihovnami, uměleckými sbírkami. Obě budovy jsou svým asketickým vzhledem a přísným proporčním členěním spjaty s Památníkem Tomáše Bati, který byl koncipován jako vstupní pavilon rozsáhlejšího studijního areálu, realizovaného jen části.
Objekty jsou od roku 1997 zapsány na Seznam nemovitých kulturních památek.

49. Obchodní a společenský dům Díly (Malá scéna)

Malá scénaZlín, Díly, Štefánikova
Autor:
Vladimír Karfík
Rok dokončení:
1937

Obchodní a společenský dům Díly je dominantním objektem souboru pěti staveb, společně se čtveřicí svobodáren tvoří jeden z urbanistických celků, určujících charakter města. Umístění v těžišti čtvrti Díly a současně mezi dvěma hlavními ulicemi baťovského Zlína je mimořádně urbanisticky zdařilé.
V budově je umístěn kinosál (dnes využívaný jako divadelní), v parteru přilehlém k ulici Štefánikově obchody. Objekt je jedním z mála realizovaných příkladů konstruktivistické architektury, v níž lze najít charakteristické znaky poetismu. Vladimír Karfík se zde použitím nautického balkonu, ramp a symetrické kompozice přiblížil poetice Devětsilu 20. let. Stavba přitom zůstává spjata s prostředím baťovského Zlína použitím přiznaného skeletu v modulu továrních budov a režného zdiva (původně redukovaného jen na parapety - takto je zachována již pouze část severního průčelí). V letech 2000–2006 byl objekt zdařile rekonstruován a byla provedena podzemní přístavba. Původní funkční využití bylo zachováno.
Objekt je od roku 2000 zapsán na Seznam nemovitých kulturních památek.

50. Nemocnice Tomáše Bati - historická část

Nemocnice Tomáše BatiZlín, Havlíčkovo nábřeží
Autor:
František Lydie Gahura
Rok dokončení:
1927–1938
Spoluautorem celého areálu nemocnice byl její ředitel MUDr. Bohuslav Albert.
Výstavba areálu nemocnice patřila mezi první rozsáhlejší úkoly stavebního oddělení firmy Baťa. Od vertikální orientace do jedné budovy bylo na Gahurův popud přistoupeno k horizontální organizaci provozu a rozdělení nemocničního areálu do sedmnácti objektů obklopených zelení. Místo pro celý areál bylo zvoleno dále od továrny na hranici katastrálního území obce Příluky na pravém břehu řeky Dřevnice. Součástí areálu se staly mimo vstupní budovu a jednotlivé pavilony i dvě vily pro lékaře a hospodářská budova. Do vstupní budovy byly umístěny místnosti pro vyšetřovací a léčebné výkony, administrativu a ošetřovatelský personál. Ložnice nemocných byly ve standardních přízemních pavilonech. Hlavní část nemocnice byla vybudována za poměrně nízkých nákladů během devíti měsíců a zařízení podle nejnovějších zdravotních poznatků. Okolní zeleň a působivé pavilonové řešení ovlivňovalo i psychiku nemocných.

51. Tomášov

TomášovZlín, Nad Ovčírnou
Autor:
Vladimír Karfík
Rok dokončení: 1938

Tomášov jako budova byl součástí baťovského školství. Budova je postavena v modulu 6,15 x 6,15 m, který je pro Zlín typický. Tomášov navazoval na Baťovu školu práce. Z jejích absolventů bylo vybráno asi padesát nejlepších studentů, kteří se nazývali Tomášovci a byli připravováni pro vedoucí pozice v moderním hospodářství v celém světě. Kopírovali elitní anglické a americké vysoké školy Harrow a Rugby a vychovávali z nich budoucí obchodníky.
V roce 1945, po znárodnění podniku, se budova Tomášova stala součástí podniku Svit. V budově č. 31, kde byla dříve úrazová ambulance, vzniklo interní oddělení, chirurgické, později gynekologické a ještě později neurologické, a Tomášov se stal interním oddělením. Dnes v budově sídlí Klinika reprodukční medicíny a gynekologie, která byla v roce 2009 nově zrekonstruována.

52. Filmové ateliéry a laboratoře

Filmové ateliéryZlín, Kudlov, Filmová
Autor:
Vladimír Karfík
Rok dokončení:
1935–1940

Původní malé filmové ateliéry na Kudlově určené k natáčení reklamních filmů se postupně rozrostly na studio, které se významnou měrou podílelo na produkci krátkých a trikových filmů. Natáčely se zde i významné experimentální celovečerní filmy. Ateliéry jsou rozšířeny o moderní a výkonné filmové laboratoře.
V současné době zde sídlí několik soukromých firem a také střední škola Creative Hill College. Naleznete zde také Malé kino a jedinečnou expozici pro děti a dospělé - Filmový uzel Zlín.
Ve 32. budově se nachází Kabinet filmové historie - unikátní stálá expozice artefaktů z historie zlínských filmových ateliérů. Jsou zde k vidění autentické loutky, dekorace, rekvizity, osobní předměty tvůrců a návrhy výtvarných řešení ke zlínským filmům. Jedinečná je také kolekce amatérské filmové techniky sestavená Radomírem Koutkem. Vhodné i pro děti školního věku, cca od 6 let.
Časem by v areálu filmových ateliérů měly vzniknout také byty a sportoviště.

53. Lesní hřbitov

Lesní hřbitovZlín, Kudlov, Filmová
Autor: MUDr. Rudolf Gerbec - autor myšlenky, koncepce a principů hřbitova, František Lydie Gahura - autor projektu, dvou křížů, náhrobků Baťovy rodiny a dalších
Rok dokončení: 1931

Autor usiloval o zachování kvalitního přírodního prostředí. Této myšlence byl podřízen i charakter všech výtvarných prvků, především pomníků - neměly být okázalé, mohutné, ani z nápadných materiálů. Zbudována byla pouze hlavní hřbitovní komunikace. Skupiny hrobů byly přístupny jen lesními cestičkami. Prvním pochovaným byl syn MUDr. Gerbece, dalším pak byl zakladatel továrny Tomáš Baťa (14. 7. 1932) a jeho pilot Jindřich Brouček.

Otevírací doba hřbitova: od 1. 11. do 30. 4. od 8:00 do 18:00, od 1. 5. do 31. 10. od 7:00 do 20:00.

54. Zimní lázně

Zimná lázněZlín, Hradská
Autor: Vladimír Karfík, Josef Holeček, Ladislav Ambrožek
Rok dokončení: 1950

Architektonické pojetí stavby koresponduje s dalšími zlínskými stavbami ze 40.–50. let a je velmi zdařilou ukázkou klasicizující koncepce stavby s organickým pojetím dispozice i vztahu k přírodnímu prostředí. V interiéru je na několika místech zřetelný vliv nautického pojetí Hanse Scharouna (vstupní hala), adekvátní funkci stavby. Výraz hlavního prostoru bazénu je oslaben odstraněním zvlněného podhledu. Odstraněno bylo také měkce tvarované schodiště před jižní fasádou, které ustoupilo výstavbě venkovního bazénu. Tato změna ovšem přirozeně rozvinula původní koncepci.
Objekt je od roku 2001 zapsán na Seznam nemovitých kulturních památek.

55. Správní budova firmy Baťa č. 21

21. budovaZlín, třída Tomáše Bati 21
Autor: Vladimír Karfík
Rok dokončení: 1939
Jedním z vrcholných děl moderní československé konstruktivistické architektury mezi dvěma válkami je administrativní budova firmy Baťa. Tato šestnáctietážová, sedmdesát sedm a půl metru vysoká budova byla před válkou nejvyšším objektem v Československu. Situována v tradiční řadě továrních budov, bezprostředně ovlivňující náměstí Práce, jehož severní stranu uzavírá, a stává se tak typickou dominantou moderní koncepce města. Z dispozičního hlediska se jedná o třítrakt, koncipovaný na stejné modulové síti (6,15 x 6,15 m) jako výrobní objekty. Celé podlaží o rozměrech 80 x 20 metrů je velkoprostorovou kanceláří většinou bez příček, kde pracovalo asi dvě stě lidí. Pracovní plocha zůstala čistá, neboť jak vertikální komunikace (schodiště s výtahy), tak hygienická zařízení a klimatizační komory byly vyčleněny mimo tento prostor. Nosná konstrukce objektu je železobetonová, obvodový plášť tvoří ocelová dvojitá okna a cihelná vyzdívka se Slavíkovými obkladačkami. Skutečnou technickou lahůdkou je výtah-kancelář šéfa firmy o rozměrech 6 x 6 metrů, klimatizovaná, s umývadlem. V listopadu 1944 byl Zlín bomardován, ale Baťův mrakodrap jako zázrakem unikl zkáze. V roce 2004 byla budova zrekonstruována a slouží jako sídlo finačního úřadu a Krajského úřadu Zlínského kraje. Pojízdná kancelář ve výtahu je funkční a slouží k turistickým prohlídkám (vždy je třeba se dostatečně předem objednat u Muzea jihovýchodní Moravy). Na terase je umístěna kavárna, otevírací doba kavárny i terasy je shodná. Z terasy je nejhezčí výhled na baťovské centrum města. Toto vrcholné dílo architekta Karfíka je dnes nemovitou kulturní památkou období funkcionalismu. 

56. Budovy č. 14 a 15

budova č. 14Zlín, Vavrečkova 7040
Autor: Jiří Voženílek
Rok dokončení: 1946–1949

V první poválečné fázi šlo především o doplnění a nahrazení zničených výrobních a skladovacích budov. Byly postaveny výrobní budovy číslo 14 a 15 pro obuvnickou konfekci, gumárenské budovy a centrální sklady. Při obnově a rekonstrukci byly využity principy a zkušenosti, jimiž se výroba závodu doposud řídila, rozšířené o novou koncepci organizace výroby v celém závodě. Novými znaky poválečných objektů pro obuvnickou výrobu byla dobrá sociální zařízení (šatny umístěny v mezietáži), zvětšené rozpětí, vyšší světlá výška (4 m), klimatizace a osvětlení. Ke stavbě bylo použito ocelové bednění a typický obvodový plášť se zdvojenými okny. Šlo o vývojové pokračování baťovských etážovek. Charakteristický trojtrakt pětietážovek zůstal zachován, modulová síť však doznala změny. Z provozních a dispozičních důvodů bylo upuštěno od tradičních 6,15 x 6,15 m a krajní pole byla zvětšena (7,85 x 6,15 x 7,85 m). V krajních polích s vloženými mezistropy byly kromě hygienických zařízení situovány klimatizační strojovny.
Od roku 2013 sídlí ve 14. a 15. budově kulturní organizace - Krajská galerie výtvarného umění, Muzeum jihovýchodní Moravy a Krajská knihovna Františka Bartoše.

57. Budova č. 34 - centrální sklad obuvi

34. budova

Zlín, Vavrečkova 5657
Autor: Vladimír Kubečka
Rok dokončení: 1949–1955

Projekt a realizace centrálního skladu obuvi byly prvním československým pokusem o skutečně moderní technologii skladování s maximální mechanizací vnitřní dopravy a vagonování. Realizace proběhla ve třech etapách. Sklad byl umístěn mezi areály výroby kožené a gumové obuvi. Desetipodlažní kolos o rozměrech 78 x 72 metrů s železobetonovým monolitickým skeletem a modulovou sítí 6 x 6 metrů má obvodový plášť ze spárovaného výplňového zdiva a okenních ploch. V prvním podlaží byl manipulační prostor pro vybavení vagonových a automobilových zásilek. Ve druhém podlaží byl umístěn expediční sklad s velkým sortimentem výrobků. Expedice se prováděla pomocí pojízdných vozíků na oválné dráze. Vertikální dopravu řešily nákladní výtahy v rozích budovy. Úniková schodiště jsou na budově uprostřed všech čtyř fasád. Zajímavostí je, že na střeše objektu měl být umístěn heliport, který by zajišťoval spojení továrny s letištěm v Holešově.

58. Evangelický kostel

Evangelický kostelZlín, Štefánikova 3018
Autor: Vladimír Karfík
Rok dokončení: 1937

Architektura evangelického kostela je pojata střídmě a jednoduše. Styl chrámu navazuje na racionalitu a strohost baťovské architektury. Karfík zde použil příhradový systém. Kostel je postaven na kompozici tří jednoduchých kubusů - hmotových jednotek: chrámu, sborové místnosti a zvonice. Na nízkou hmotu se vstupními prostory a zázemím navazuje kolmo ve svahu postavená hlavní loď s oltářem. Stavbě dominuje věž zvonice.

59. Kaple svatého Václava

Kaple svatého VáclavaZlín, Kudlov
Autor: František Lydie Gahura
Rok dokončení: 1927

Kaple se nachází ve svahu u hlavní silnice na Kudlově. Známý architekt František Lydie Gahura byl při architektonickém návrhu této nové církevní stavby ovlivněn holandským hnutím De Stijl. Materiál na stavbu daroval Tomáš Baťa.

60. Klášter Regina

Klášter ReginaZlín, Divadelní 3242
Autor: Miroslav Lorenc
Rok dokončení: 1938

Architekt Miroslav Lorenc vypracoval projekt kláštera kongregace milosrdných sester III. rádu sv. Františka v Opavě, sloužící jako útulek pro sirotky. Tato puristická budova vznikla na pozemku známém jako Farská louka v samém centru města.