X
 

Po stopách Baťů

 

Pěší procházka Po stopách Baťů

Zajímá vás, co všechno Tomáš Baťa a Jan Antonín Baťa ve Zlíně vybudovali? Chcete jít v jejich šlépějích a projít si tovární areál či obytné čtvrti, ve kterých žili jejich zaměstnanci? Pak se s námi vydejte po jejich stopách.

1. Rodný dům Tomáše Bati, dnes zde stojí Městské divadlo Zlín, třída T. Bati 4091, (GPS: N 49°13.51583', E 17°40.16687') - Tomáš Baťa se v domě s číslem popisným 142 narodil v roce 1876; když si stoupnete před prosklenou fasádu divadla, domek stával přesně v jejím levém rohu; ve 30. letech ustoupil rodný dům výstavbě vily advokáta Evžena Šallera a ta pak budově zlínského divadla

2. První Baťova dílna, náměstí Míru 63, severní strana, dnes je zde cukrárna Garibaldi (GPS: N 49°13.62387', E 17°40.01012'); v roce 1894 si v domě pronajali sourozenci Antonín, Tomáš a Anna Baťovi - dvě místnosti a vyráběli tu první obuv - valašskou prošívanou houněnou obuv na symetrickém kopytě (pravá bota je stejná jako levá)

3. Radnice, náměstí Míru 12 (GPS: N 49°13.59417', E 17°39.96928') - r. 1924 dokončena dle projektu F. L. Gahury; do r. 1932 v ní působil T. Baťa jako starosta, po něm zde působil D. Čipera (1932–1945)

4. Zámek, Soudní 1 (GPS: N 49°13.54612', E 17°39.79138') - v roce 1929 odkoupilo město Zlín zámek od barona Štěpána Haupta, aby ho zpřístupnilo veřejnosti; peníze na odkup poskytl starosta Tomáš Baťa; v roce 1930 vznikla v přilehlém parku malá zoo; o 4 roky později se zoo přestěhovala do lesoparku na vrchol Tlustá hora; v letech 1930–1933 otevřeno nevelké muzeum s expozicí historické a exotické obuvi; v letech 1958–2013 byl sídlem muzea

5. Vila Tomáše Bati, Gahurova 292 (GPS: N 49°13.75775', E 17°39.47317') - 1912, J. Kotěra; v letech 1911–1915 byla vila doplněna přístavbou promenád, altánů, pergoly a zahradnickým domkem; tehdejší vzhled zahrady pak navrhl známý zahradní architekt František Thomayer; v současnosti je vila sídlem Nadace Tomáše Bati; u vily naleznete bustu T. Bati juniora

6. Tovární areál (GPS: N 49°13.41375', E 17°39.51757') - výstavba budov u nádraží od roku 1900; první tříetážová budova podle amerického vzoru byla postavena v roce 1906; roku 1924 se tovární areál rozšiřuje podle velkorysého projektu „Továrna v zahradách" F. L Gahury; roku 1933 se budovy začínají číslovat podle desítkových řad; po roce 2000 jsou budovy upravovány pro obchodní, administrativní a kulturní využití

7. Muzeum jihovýchodní Moravy - muzeum obuvi, Vavrečkova 7040 (GPS: N 49°13.49225', E 17°39.53563') - od roku 2013 se nachází ve 14|15 BAŤOVĚ INSTITUTU v areálu bývalé továrny; k vidění je původní linka na výrobu obuvi, stovky nejrůznějších baťovských, ale i historických a exotických bot z celého světa a desítky dalších produktů značky Baťa od tkaniček po letadla; exponáty filmového kabinetu

8. Baťův mrakodrap, třída T. Bati 21 (GPS: N 49°13.38118', E 17°39.50117') - 1939, V. Karfík; nazývaná také "jedenadvacítka" podle čísla popisného; bývalou správní budovu firmy Baťa dnes využívají správní orgány Zlínského kraje; technickou lahůdkou je pojízdná kancelář ve výtahu J. A. Bati; v posledním patře je vyhlídková terasa s kavárnou; výška 77,5 metru, podlaží 17

9. Sousoší Jana a Tomáše Baťových (GPS: N 49°13.35198', E 17°39.57383') - socha J. A. Bati byla odhalena v roce 2007; o tři roky později přibyla i socha zakladatele T. Bati; betonový podstavec je o rozměrech 6,15 x 6,15 m jako většina budov ve městě

10. Socha Tomáše Bati (GPS: N 49°13.25877', E 17°39.46138') - stojí před Fakultou managementu a ekonomiky Univerzity T. Bati; Bronzová kopie zhotovená podle originálu, který stojí v Tilbury v Anglii. V roce 1994 byly zhotoveny čtyři kopie pro města Zlín, Otrokovice, Svit a Partizánske. Ve Zlíně byla tato socha instalována nejprve před Památníkem Tomáše Bati září 1994 a potom přemístěna před Fakultu managementu a ekonomiky (2000–2001). Originál byl instalován roku 1955 před továrnou v baťovském městě Tilbury v Anglii.

11. Čtvrť Letná (GPS: N 49°13.02168', E 17°38.85850') - v roce 1918 podle návrhu J. Kotěry zde začíná první bytová výstavba (typizované rodinné domky s mansardovou střechou) pro zaměstnance fy Baťa; od r. 1926 byla čtvrť rozšiřována a doplňována charakteristickými krychlemi z režných cihel podle regulačního plánu F. L. Gahury; v letech 1912–1945 vystavěla firma Baťa ve Zlíně pro své zaměstnance 2 210 domů; kromě Letné se domky nacházejí také ve čtvrtích Zálešná, Podvesná, Lesní čtvrť, Nad Ovčírnou, Padělky, Kúty, Díly a Mokrá

12. Náměstí Práce (GPS: N 49°13.35442', E 17°39.64982') - 1925–1932; naproti Baťově továrně vyrostlo centrum moderního Zlína - dva obchodní domy, hotel Společenský dům a Velké kino

13. Tržnice, náměstí Práce 1099, (GPS: N 49°13.37578', E 17°39.70710') - 1926; první tříetážový Baťův obchodní dům s obchody, jídelnou a malým kinosálem; v roce 1932 získal název Tržnice

14. Obchodní dům, náměstí Práce 2523, (GPS: N 49°13.33343', E 17°39.73262') - 1931; devítipodlažní Baťův obchodní dům, první výšková budova napodobující mrakodrapy; obchodní dům měl první pohyblivé schody v Československu; svému původnímu účelu slouží dodnes

15. Hotel Moskva, náměstí Práce 2512, (GPS: N 49°13.26658', E 17°39.67468') - 1932, M. Lorenc, V. Karfík; postupně měl hotel tři názvy - Společenský dům, za války Victoria, po znárodnění hotel Moskva, který mu zůstal až doposud

16. Velké kino, náměstí Práce 2511, (GPS: N 49°13.29623', E 17°39.62253') - 1932; novostavba s kapacitou 2 270 míst bylo největším kinem v předválečném Československu a zřejmě i ve Střední Evropě;  v současné době je uzavřeno z důvodu přípravy rekonstrukce

17. Infopoint baťovského bydlení, Nad Ovčírnou 1295, (GPS: N 49°13.23547', E 17°39.76833') - umístěn v jednom z baťovských domků; odborníci na baťovskou architekturu vám zde sdělí mnoho zajímavostí o unikátní architektuře obytných čtvrtí, které stavěla firma Baťa pro své zaměstnance

18. Gahurův prospekt, náměstí T. G. Masaryka (GPS: N 49°13.36755', E 17°39.82012') - široký parkový prospekt stoupající do svahu, k Památníku T. Bati, měl důležitou roli v Gahurově urbanistické koncepci Zlína jako zahradního města; jeho spodní část byla revitalizována a slouží k odpočinku

19. Masarykovy školy / Kulturní a univerzitní centrum Zlín, náměstí T. G. Masaryka 5556 (GPS: N 49°13.37160', E 17°39.87377') - 1928 F. L. Gahura / 2008–2010 arch. Eva Jiřičná; trojkřídlá budova Masarykových škol znázorňovala tvar otevřené knihy; dnes na jejím místě stojí Kongresové centrum Zlín - sídlo Filharmonie Bohuslava Martinů a Univerzitní centrum ve Zlíně - sídlo rektorátu Univerzity T. Bati a Univerzitní knihovny

20. Školní čtvrť (GPS: N 49°13.36135', E 17°40.00882'), 1927–1935; během osmi let vyrostlo za Masarykovými školami pět budov, koupaliště, aula, tělocvična a hřiště; i dnes jsou zde základní školy, střední škola, Fakulta multimediálních komunikací Univerzity T. Bati a od roku 2017 Vzdělávací komplex Univerzity T. Bati (tzv. "dvě věže") od arch. Evy Jiřičné

21. Vila Jana A. Bati, ul. Osvoboditelů 187, (GPS: N 49°13.36315', E 17°40.14440') - 1927, F. L. Gahura; od roku 1951 je sídlem Českého rozhlasu

22. Baťovy internáty, náměstí T. G. Masaryka (GPS N 49°13.28952', E 17°39.89798') - 1927–1937, F. L. Gahura; byly postaveny jako ubytovny pro učňovskou mládež - mladé muže a ženy, kteří přicházeli pracovat do firmy Baťa; jedna řada internátů sloužila k ubytování chlapců, druhou řadu pak tvořily internáty dívčí

23. Památník T. Bati, náměstí T. G. Masaryka 2570, (GPS: N 49°13.14703', E 17°39.94227') - 1933, nejpůsobivější dílo F. L. Gahury; byl postaven na památku tragické smrti T. Bati; po rozsáhlé rekonstrukci získal r. 2018 opět svoji původní nejen podobu "čistého krystalu", ale i účel - připomenutí památky T. Bati; zavěšena je v něm i maketa letadla Junkers F13, ve kterém zahynul T. Bati; po obou stranách památníku stojí budovy bývalých studijních ústavů

24. Studijní ústavy, náměstí T. G. Masaryka, (GPS: N 49°13.12798', E 17°39.88350') - 1936–1938, F. L. Gahura; 1936 otevření Studijního ústavu I, který sloužil vzdělávání a výzkumu (dnes gymnázium a jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky); 1938 otevření Studijního ústavu II – sídlo baťovské galerie, Zlínské salony a Škola umění poskytující vzdělání v uměleckých oborech – i tady platilo spojení studia s praxí v továrně (dnes PČR)

25. Tomášov, U Lomu 638, (GPS: N 49°13.00492', E 17°39.81777') - 1938, V. Karfík; speciální škola, která měla za úkol vychovávat budoucí špičkové manažery firmy Baťa; dnes je tu klinika reprodukční medicíny a hotel

Vzdálenější cíle - v dosahu MHD či autem

A. Evangelický kostel, Štefánikova 3018, (GPS: N 49°13.45440', E 17°40.54560') - 1937, V. Karfík; postaven pro věřící nekatolického vyznání; kostel byl vybudován za výrazné podpory firmy Baťa

B. Baťova nemocnice, Havlíčkovo nábřeží 600, (GPS: N 49°13.80547', E 17°41.64150') - 1927–1938, F. L. Gahura; spoluautorem celého areálu nemocnice byl její první ředitel MUDr. Bohuslav Albert; soustava pavilonů byla obklopena parkovou zelení; areál dnešní Krajské nemocnice T. Bati je výrazně rozšířený

C. Zahradní čtvrtě - první postavená čtvrť Letná (od roku 1918 první část výstavby, od roku 1926 druhá část), v roce 1926 zahájena výstavba čtvrtí Zálešná, Podvesná, Nad Ovčírnou, potom i Padělky, Kúty, od roku 1930 čtvrť Díly a v roce 1940–1941 byla výstavba ukončena vybudováním Lesní čtvrti a čtvrti Mokrá

D. Lesní hřbitov (GPS: N 49°12.08222', E 17°39.73698') - 1932, F. L. Gahura; prvním pochovaným byl syn MUDr. Gerbece, dalším pak byl zakladatel továrny a města Tomáš Baťa (14. 7. 1932) a jeho pilot Jindřich Brouček; svůj hrob tu mají také architekt F. L. Gahura, filmoví režiséři Hermína Týrlová či Karel Zeman

E. Filmové ateliéry (GPS: N 49°12.12697', E 17°40.17890') - 1936, V. Karfík; původní malé filmové ateliéry určené k natáčení reklamních filmů firmy Baťa se postupně rozrostly na studio, které se významnou měrou podílelo na produkci krátkých a trikových filmů; natáčely se zde i významné experimentální celovečerní filmy; dodnes fungují jako animační studio, sídlí tu filmová škola, zábavně-vzdělávací centrum Filmový uzel Zlín a Kabinet filmové historie (expozice artefaktů)

F. Pomník Tomáše Bati v Otrokovicích (GPS: N 49°13.10692', E 17°30.98423' ) - připomíná místo havárie Tomáše Bati a jeho pilota Jindřicha Broučka; dne 12. 7. 1932 kolem šesté hodiny ráno letěl T. Baťa do švýcarského městečka Möhlin, kde se měl zúčastnit otevření nové pobočky své firmy