X
 

Po stopách Baťů

Tomáš a Jan Antonín Baťa. Dva muži, kteří vybudovali Zlín. Pojďte se s námi projít mezi bývalými továrními budovami, cihlovými domečky a ředitelskými vilami. Uvidíte město s továrnou v zahradách. Jiné takové v České republice nenajdete.

1. Muzeum jihovýchodní Moravy – muzeum obuvi, Vavrečkova 7040, Zlín
V bývalém továrním areálu dnes najdete 14|15 BAŤŮV INSTITUT a v něm, mimo jiné, Muzeum jihovýchodní Moravy. Pokud chcete pochopit duši Zlína, začněte právě tady, v původních výrobních budovách. Uvidíte ševcovskou dílnu, stroje, na kterých pracovali Baťovi zaměstnanci, slavné reklamní cedule a hesla, stovky bot a botiček, ale také výrobky firmy Baťa od tkaniček po letadla. A aby byl Zlín úplný, je zde také replika Tatry 87 cestovatelů Hanzelky a Zikmunda i animované postavičky a loutky Hermíny Týrlové nebo Karla Zemana.

2. Baťův mrakodrap, Třída T. Bati 21, Zlín
Zlíňáci mu neřeknou jinak než „jednadvacítka". Jestlipak uhodnete proč? Uvnitř je unikátní pojízdná kancelář J. A. Bati, nejdelší páternoster svého druhu v České republice, v osmém ředitelském patře je expozice věnovaná osobnostem firmy Baťa a zakládání nových baťovských měst. Na vyhlídkové terase v posledním patře se vám naskytne krásný výhled na město. Významné budovy, cihlové domky, industriální objekty a po ruce dalekohledy, kterými můžete vše prozkoumat.

3. Tovární areál
Z „jednadvacítky" se vydejte do areálu bývalých Baťových závodů. Uvidíte nejen místa, která ještě pamatují „šéfa" a první krůčky velké firmy, ale také, jak areál ožívá novým ruchem. Rozrůstají se tu obchody, otevírají kavárny, pekárny i restaurace. Výjimečnou atmosféru má v podvečer, kdy se světlo láme mezi cihlovými budovami, zákoutími se starými hydranty, schodišti a uličkami. Genius loci tohoto místa si nenechte ujít.

4. Náměstí Práce
Teď už je čas vyrazit do „centra". Nepřehlédnutelná bývalá brána baťovských závodů vás zavede k podchodu pod Náměstím Práce. Vystoupejte po schodech a prohlédněte si důmyslně řešené náměstí s hotelem, obchodními domy a největším předválečným kinem v Československu.

5. Tržnice, Náměstí Práce 1099
Tady se musíte jít podívat dovnitř. První baťovský obchodní dům má tři etáže, byla v něm jídelna i malý kinosál. Dnes si tu můžete dát kávu, něco dobrého k jídlu, nakoupit si a prohlédnout si baťovská hesla na překladech pod stropy.

6. Obchodní dům, Náměstí Práce 2523
Mnohem větší a honosnější je Obchodní dům, který se tyčí přímo naproti Tržnice. První výšková budova podobná mrakodrapům, první pohyblivé schody v Československu, největší obchodní dům firmy Baťa. Zlíňáci mu říkají prozaicky „obchodňák" a po zdařilé rekonstrukci tu najdete obchody, restaurace, kavárnu nebo bary.

7. Hotel Moskva, Náměstí Práce 2512
Společenský dům, Victoria, Moskva. Jak se měnila doba, měnily se i názvy hotelu, který dominuje horní části Náměstí Práce. Svým skeletem o rozměrech 6,15 x 6,15m vzorně koresponduje s továrními budovami, na které shlíží.

8. Velké kino, Náměstí Práce 2511
V předválečném Československu bylo Velké kino s 2 270 sedačkami největším v celé zemi a pravděpodobně i ve Střední Evropě. Jeho strohá konstrukce svědčí o tom, že mělo být provizorním řešením, dnes je však zapsáno na seznamu nemovitých kulturních památek a čeká na rekonstrukci. Před vstupem se nachází "Chodník slávy", na kterém každý rok během konání Zlín Film Festivalu přibude nová hvězda.

9. Sousoší Jana a Tomáše Baťových, Náměstí Práce (49°13'21.042"N, 17°39'34.416"E)
Možná jste si jich všimli, když jste se rozhlíželi z „jednadvacítky". Dva pánové v oblecích, co se upřeně dívají směrem do továrny. Jan Antonín a Tomáš Baťovi z bronzu tady stojí na podstavci o typicky zlínských rozměrech 6,15 x 6,15 metrů.

10. Socha Tomáše Bati, Mostní 5139
Originál této sochy stojí v britském městě Tilbury, které Baťa založil. Pro Zlín, Otrokovice, Svit a Partizánske byly kopie zhotoveny v roce 1994. Ve Zlíně socha stávala před Památníkem Tomáše Bati, dnes stojí před Fakultou ekonomiky a managementu Univerzity Tomáše Bati.

11. Čtvrť Letná
Těch cihlových domků jste si možná všimli už z vyhlídkové terasy „jednadvacítky". Čtvrť Letná začíná hned za Fakultou managementu a ekonomiky, kam jste si šli prohlédnout Baťovu sochu. Ponořte se mezi živé ploty a typicky baťovské domky, které v letech 1912 –1945 firma vystavěla pro své zaměstnance. Přes 2000 typizovaných domků najdete na Letné, Zálešné, Podvesné, na Lesní Čtvrti, Nad Ovčírnou, Padělkách, Kútech, na Dílech a na Mokré. Prostě po celém Zlíně. Původně byly stavěny na 30 let, dnes některé z nich slaví už stovku.

12. Gahurův prospekt, Náměstí T. G. Masaryka (49°13'22.623"N, 17°39'47.846"E)
A jsme zpátky v „centru". Široký parkový bulvár, který stoupá až nahoru k zářícímu krystalu, Památníku Tomáše Bati, byl důležitým prvkem Gahurovy urbanistické koncepce města v zahradách. Prospekt měl sloužit k odpočinku a procházkám a po povedené revitalizaci nyní každý den ožívá studenty i zlíňáky, kteří si sem chodí polenošit v trávě.

13. Masarykovy školy / Kulturní a univerzitní centrum Zlín, Náměstí T. G. Masaryka 5556
Otevřenou knihu kdysi znázorňovala trojkřídlá budova Masarykových škol, která uzavírala severovýchodní část Náměstí T. G. Masaryka. Kdysi tu byly nejmodernější školy v celém kraji. Dnes na jejím místě stojí budovy z pera architektky Evy Jiřičné – Kongresové centrum Zlín, kde sídlí Filharmonie Bohuslava Martinů, a Univerzitní centrum ve Zlíně, kde sídlí rektorát Univerzity Tomáše Bati a Univerzitní knihovna.

14. Školní čtvrť, Náměstí T. G. Masaryka
Během osmi let (1927–1935) vyrostlo za Masarykovými školami pět školních budov s koupalištěm, aulou, tělocvičnou i prostorným hřištěm. Dnes na jejich místě najdete základní školy, střední školu, jednu z fakult Univerzity Tomáše Bati a nově také Vzdělávací komplex Univerzity Tomáše Bati nazvaný Dvě věže, který navrhla architektka Eva Jiřičná.

15. Baťovy internáty, Náměstí T. G. Masaryka
Po obou stranách parkového prospektu na Náměstí T. G. M. se v letech 1927–1937 rozprostřely internáty pro mladé muže a ženy, kteří přicházeli pracovat do firmy Baťa. Jedna řada byla určena dívkám, druhá zase chlapcům. V řadách budov, jedinečně zakomponovaných do terénu, jsou dnes nejen ubytovny, školy a firmy, ale také obchody a kavárny, za kterými stojí za to se vydat.

16. Infopoint baťovského bydlení, Nad Ovčírnou 1295
Drobný baťovský domek mezi internáty a v něm infopoint, ve kterém se dozvíte všechno o tom, jak se za Baťů bydlelo v cihlových domcích. Unikátní architektura i všechny detaily baťovských domků z úst architektů a odborníků. Nepřehlédněte jej.

17. Památník Tomáše Bati, Náměstí T. G. Masaryka 2570
Nejpůsobivější dílo Františka Lýdie Gahury korunuje Náměstí T. G. Masaryka a po rekonstrukci z let 2016–2018 opět září jako skleněný krystal nad Zlínem. Vnitřní prostor je ponechán v maximální jednoduchosti, která má vyjadřovat osobnost Tomáše Bati – jasnost, pravdivost a prostotu. Mimořádný zážitek je umocněný věrnou maketou letadla Junkers F 13, ve kterém T. Baťa zahynul.

18. Studijní ústavy, Náměstí T. G. Masaryka
Po obou stranách křehkého památníku stojí budovy Studijních ústavů. V roce 1936 se otevřel I. Studijní ústav, který sloužil vzdělávání a výzkumu, dnes v této budově sídlí gymnázium a jazyková škola. II. Studijní ústav byl otevřen o dva roky později a své útočiště tu našla baťovská galerie, Zlínské salony a Škola umění. Dnes v budově najdete sídlo Policie ČR. V obou ústavech bylo vzdělání úzce propojeno s praxí v továrně.

19. Tomášov, U Lomu 638
Soubor baťovských budov a škol uzavírá Tomášov. Elitní škola džentelmanů, kde se studenti učili nejen světovému hospodářství, ekonomice a podnikovému vedení, ale také rugby, golfu, jazykům a všemu, co mohl vedoucí továrny potřebovat. Do školy se chodilo v žaketu a cylindru. Dnes je tu hotel a klinika reprodukční medicíny. Ve foyer si můžete prohlédnout historické fotografie z dob Tomášovců, a poté zavítat do hotelového parku s krásným výhledem na město.

20. Vila Jana Antonína Bati, Osvoboditelů 187
Kdysi stávala takřka ve venkovské krajině na okraji města, dnes ji Zlín hustě obklopil. Vilu si Jan Antonín Baťa na bratrovi trochu vyvzdoroval. Strohou fasádu ozvláštňuje výduť jižní strany fasády, ve vile dnes sídlí Český rozhlas. Jen pár kroků odtud dominuje ulici Kolektivní dům, který sice nepatří tak docela do baťovské éry, ale je jedinečnou ukázkou kolektivního bydlení ve Zlíně. Zajít si sem můžete na koncert, výstavu či besedu - v přízemí sídlí Alternativa - kulturní institut Zlín.

21. Rodný dům Tomáše Bati, Třída T. Bati 4091
Tam, kde kdysi stával dům č. p. 142, dnes najdete Městské divadlo Zlín. Stojíte-li čelem k prosklené fasádě divadla, můžete si domek představit přesně v jejím levém rohu (od sochy letící múzy). Dům, ve kterém se Tomáš Baťa v roce 1876 narodil, ustoupil stavbě vily advokáta Evžena Šallera a ta později zase budově zlínského divadla.

22. První Baťova dílna, Náměstí Míru 63
Dnes si sem chodíme na zmrzlinu a možná ani netušíme, že právě tady se začal psát příběh celého města. V roce 1894 si totiž právě v tomto domě pronajali sourozenci Antonín, Tomáš a Anna Baťovi dvě místnosti a začali tu vyrábět první obuv. Nebyly to tehdy žádné polobotky ani střevíčky, ale houněná valašská prošívaná bota ušitá na symetrickém kopytě (obě byly stejné, takže se nestalo, že byste si omylem obuli levou na pravou a obráceně).

23. Radnice, Náměstí Míru 12
Jednou z mála modernistických staveb ve Zlíně je budova radnice, kterou v roce 1924 postavilo město podle návrhu mladého architekta Františka Lýdie Gahury. Jedno z nejprogresivnějších měst potřebovalo honosnou radnici. Do roku 1932 tu starostoval Tomáš Baťa, po něm funkci převzal Dominik Čipera. Nahlédněte do interiéru a stavte se také do infocentra, které najdete v přízemí u vstupu.

24. Zámek, Soudní 1
Možná byste ho uprostřed logicky uspořádaného továrního města nečekali, ale je tady. Zlínský zámek s parkem stojí na místě původní gotické tvrze a v roce 1929 jej městu odprodal jeho poslední majitel, baron Štěpán Haupt. Byla zde malá zoo, galerie a muzeum s historickou obuví z exotických koutů světa. Dnes tu najdete galerii, designový obchůdek a Živý Zlín, který zde pořádá řadu unikátních akcí.

25. Vila Tomáše Bati, Gahurova 292
Vila v tiché zahradě jen kousek od rušné silnice byla domovem Tomáše Bati. V interiéru se mísí secese s kubismem a je nádherným příkladem anglického stavitelství v českých podmínkách. Dnes je vila sídlem Nadace Tomáše Bati. Najdete zde také vybavenou pracovnu Tomáše Bati. Prohlídku je nutné objednat předem.

Vzdálenější cíle

A. Evangelický kostel, Štefánikova 3018
Strohý exteriér i interiér je pro elegantní zlínský svatostánek typický. V roce 1937 navrhl Vladimír Karfík kostel pro věřící nekatolického vyznání, jeho výstavbu podpořila firma Baťa. Funkcionalistické proporce působí dodnes vyváženě, jedinými výraznějšími úpravami byla instalace varhan do interiéru a nové využití bývalé šatny, která teď funguje jako maličká, ale zato pečlivě vedená galerie.

B. Obchodní a společenský dům Díly / Malá scéna, Štefánikova 2987
Dělnické kolonie na Dílech už byly od města přece jen trochu „z ruky", a proto potřebovaly vlastní dům služeb. Podle návrhu Vladimíra Karfíka tu v roce 1936 vyrostl Obchodní a společenský dům s kinosálem, obchody, knihovnou, tělocvičnou, kavárnou a kuželnou. Jeho hmota je dodnes členěna balkonem podél celé čelní strany budovy nebo boční přístupové rampy, po které se příjemně stoupá nahoru. Neodmyslitelně k němu patří také okolní čtveřice svobodáren. Dnes je tu příjemná kavárna, skvělé divadlo a také zázemí základní umělecké školy.

C. Baťova nemocnice, Havlíčkovo nábřeží 600
Původní nemocnice sice nebyla tak rozlehlá, jako ta dnešní, o její podobě si ale i tak můžete udělat docela podrobný obrázek. Stejně jako ostatní zlínské budovy, byla i nemocnice vystavěna z cihel na rastrech o rozměrech 6,15 x 6,15 metrů. Jejímu návrhu se věnoval František Lýdie Gahura a byla postavena v letech 1927–1938 jako soustava pavilonů protkaná zelení. Na její výstavbu věnoval Tomáš Baťa 1 milion korun.

D. První letiště
Naproti dnešní Batově nemocnici kdysi přistávala první baťovská letadla, kterými zaměstnanci továrny létali na obchodní cesty i vyhlídkové lety. Sloužilo však jen od roku 1924 do roku 1929. Jak firma rostla, přestávala louka Na Hoškovské stačit a bylo potřeba vybudovat letiště moderní a nové v Otrokovicích.

E. Zahradní čtvrti
Letná, Zálešná, Podvesná, Nad Ovčírnou, Padělky, Kúty, Díly, Lesní čtvrť nebo Mokrá. To jsou názvy čtvrtí rozesetých po celém městě, které zaplnily baťovské domky různých typů a dispozic. Tou nejstarší je Letná, nejmladší pak Lesní čtvrť a Mokrá. Všechny jsou však typické řadovými domky z cihel a obklopené živými ploty.

F. Sokolovna, Sokolská 663
Pro Zlín možná trochu netypická, ale přesto důležitá stavba. Stejně jako jinde, i tady potřebovali bratři a sestry svou Sokolovnu. Otevřena byla v roce 1921 a mezi velké podporovatele Sokola patřili také bratři Jan Antonín a Tomáš Baťovi.

G. Lesní hřbitov
Výjimečným místem posledního odpočinku je ve Zlíně Lesní hřbitov. Myšlenku na místo dostatečně vzdálené městskému ruchu a obklopené lesem si Tomáš Baťa přivezl z Ameriky. Stejně jako vše ostatní ve městě, byl i Lesní hřbitov pečlivě promyšlen do nejmenších detailů. Ironií osudu byl prvním pochovaným syn autora návrhu MUDr. Gerberce, hned po něm pak sám „šéf" a zakladatel Tomáš Baťa se svým pilotem Jindřichem Broučkem, kteří tragicky zahynuli při startu na otrokovickém letišti 14. července 1932. Na Lesním hřbitově najdete také pomníky Františka Lýdie Gahury, Hermíny Týrlové nebo Karla Zemana, jejichž jména ke Zlínu neodmyslitelně patří.

H. Filmové ateliéry
Zlínským Hollywoodem se staly kudlovské ateliéry, které původně měly sloužit k natáčení reklamních filmů společnosti Baťa. Jejich věhlas postupně rostl a přibývala nová studia. Na animacích, trikových filmech a experimentálních filmech celovečerních tu pracovala Hermína Týrlová, Karel Zeman nebo Elmar Klos. Na zlínskou filmovou tradici dnes navazuje Filmový uzel, Kabinet filmové historie, filmová škola i animační studia v prostorách původních ateliérů.

I. Kaple sv. Václava na Kudlově, Kudlov
Na první pohled nepřehlédnutelnou funkcionalistickou kapli z roku 1927 navrhl František Lýdie Gahura ve strmém kopci místní části Kudlov. Ovlivněn holandským hnutím De Stijl navrhl strohou cihlovou kapli ozvláštněnou průlamy ve zdivu. Stavby se ujal zlínský rodák Josef Jarcovják.

J. Letiště Otrokovice
Nové letiště bylo pro chod firmy Baťa nezbytné. Místo pro něj našli v roce 1930 v Otrokovicích a je dodnes funkční. Od roku 1933 tu přistávala letadla mezinárodní linky Amsterodam – Batávie, což je pro nás dnes nepředstavitelné. Otrokovické letiště však bylo místem, kde tragicky zahynul Tomáš Baťa při nezdařeném vzletu letounu Junkers F13 v roce 1932.

K. Hotel Baťov, Třída Spojenců 727, Otrokovice
Jedinečná koncepce hotelu, který navazuje na park a okolní zástavbu je dílem Vladimíra Karfíka z roku 1936. Jeho půdorys ve tvaru písmene Ypsilon připomíná tvar vrtule letadla a je připomínkou tragické smrti Tomáše Bati. Uvnitř najdete původní návrhy i fotky slavných osobností, které se tu během desítek let ubytovávaly.

L. Pomník Tomáše Bati v Otrokovicích
Když si Tomáš Baťa sedal okolo šesté hodiny ranní do letadla Junkers, myšlenkami byl nejspíš už ve švýcarském Möhlinu, kam vedla jeho cesta, a kde se měl zúčastnit otevření nové pobočky firmy Baťa. V husté mlze však letoun havaroval a na místě zemřeli oba pasažéři - Tomáš Baťa a pilot Jindřich Brouček. Na místě tragédie dnes stojí tento pomník.

M. Baťův kanál
Důmyslná vodní cesta byla budována od roku 1934 pro dopravu lignitu z dolu v Ratíškovicích do továren v Otrokovicích. Důmyslně řešený systém prolínání s řekou Moravou, zdymadel a jezů je technickým unikátem, a mimo jiné i skvělým cílem pro vyjížďky, výlety a poznávání. Měří zhruba 53 kilometrů, vede z Otrokovic do Skalice a cyklostezka, která ho lemuje má více než 80 kilometrů.

Brožura Stopami Baťů

Brožuru si stáhnete po rozkliknutí názvu nebo obrázku.

Stopami Baťů